Nařízení č. 164/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví podmínky jeho ochrany

Autor: Jaroslava Šalomounová <starosta.havraniky(at)volny.cz>, Téma: NP Podyjí, Zdroj: www.env.cz, Vydáno dne: 07. 05. 2005

Zdroj:
33/1991 Sbírky zákonů na straně 719
Číslo předpisu:
164/1991 Sb.
Název:
kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví podmínky jeho ochrany
Účinnost od:
10.05.1991
Vydáno dne:
20.03.1991
Téma:
PÉČE O PŘÍRODU A KRAJINU
PÉČE O LESY
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ OBECNĚ
STÁTNÍ SPRÁVA VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ
ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ? INVESTIČNÍ VÝSTAVBA
ROSTLINNÁ VÝROBA
ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
PŘÍRODNÍ REZERVACE
CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
NÁRODNÍ PARKY
OCHRANA OSTATNÍCH OBJEKTŮ PŘÍRODY
OCHRANNÁ PÁSMA
Kategorie:
05 OCHRANA PŘÍRODY
Změny a doplnění:
Změna: 114/1992 Sb.
Změna: 24/1996 Sb.



Vláda České republiky nařizuje podle § 8 odst. 1 a § 9 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody.:

§ 1

Národní park Podyjí

(1) K zajištění ochrany přírody a krajiny v Podyjí v souladu
s moderními poznatky ekologických i společenských vědních oborů se
zřizuje národní park Podyjí (dále jen "národní park"). Územní
vymezení národního parku je obsaženo v příloze č. 1 tohoto
nařízení; grafické znázornění území parku je obsaženo v příloze č.
2 tohoto nařízení.

(2) Území národního parku vyznačí orgány geodézie a
kartografie v evidenci nemovitostí. Základní mapa, v níž je
zakresleno území národního parku v měřítku 1:10 000, se uloží na
ministerstvu životního prostředí České republiky, mapy z ní
odvozené se dále uloží u Českého ústavu ochrany přírody, na
okresních a obecních úřadech, v jejichž obvodu se území národního
parku rozkládá, a na Správě národního parku Podyjí, jakož i na
územních orgánech geodézie a kartografie.

§ 2

Poslání národního parku

(1) Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho
přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících
funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů
a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny,
naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území
národního parku k ekologicky únosné turistice nezhoršující
přírodní prostředí.

(2) Hospodářské a jiné využití národního parku musí být
podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů podle odstavce
1.

§ 3


zrušen


§ 4

Členění národního parku do zón ochrany přírody

(1) Metody a způsoby ochrany národního parku jsou
diferencovány podle rozdělení národního parku do tří zón
vymezených s ohledem na přírodní hodnoty.

(2) Do 1. zóny (přísná přírodní) se zařazuje území s
nejvýznamnějšími přírodními hodnotami v národním parku, zejména
přirozené nebo málo pozměněné ekosystému vhodné pro rychlou obnovu
samořídících funkcí. Cílem je uchování či obnova samořídících
funkcí ekosystémů a omezení lidských zásahů do přírodního
prostředí k udržení tohoto stavu.

(3) Do 2. zóny (řízená přírodní) se zařazuje území s
významnými přírodními hodnotami, člověkem převážně pozměněné lesní
a zemědělské ekosystémy vhodné pro omezené, přírodě blízké a
šetrné lesní či zemědělské využívání. Cílem je udržení přírodní
rovnováhy, co nejširší druhová rozmanitost a postupné přiblížení
ekosystémů přirozeným společenstvům.

(4) Do 3. zóny (okrajová) se zařazuje území člověkem značně
pozměněných ekosystémů. Cílem je v souladu s posláním národního
parku udržet a přiměřeně podporovat využívání této zóny pro
zemědělství, lesnictví a turistiku.

(5) Vymezení jednotlivých zón stanoví ministerstvo po
projednání s dotčenými orgány státní správy a v dohodě s
federálním ministerstvem obrany a ministerstvem zemědělství České
republiky a zaznamená je v mapách v měřítku 1:10 000 a menším
uložených na ministerstvu, ministerstvu zemědělství České
republiky, dotčených okresních a obecních úřadech, a na Správě.

§ 5

Základní povinnosti při ochraně národního parku

(1) zrušen

(2) Jen se souhlasem orgánu státní ochrany přírody lze na
území národního parku:
a) vypouštět uměle odchované jedince živočišných druhů nebo znovu
zavádět původní rostlinné a živočišné druhy,
b) zřizovat, měnit či rušit vodohospodářská díla,1) provádět
úpravu a údržbu vodních toků a jiných vodních ploch,
c) budovat nové či rekonstruovat stávající povrchové odvodnění
pozemků,
d) provádět změny ve využití území včetně změn současné skladby a
ploch kultur pozemků,
e) provádět stavbu silnic, místních komunikací, lesních cest a
svážnic,
f) provádět geologické průzkumy a geologické práce,
g) provádět vápnění pozemků,
h) pořádat individuální nebo vyhlídkové lety vzdušnými dopravními
prostředky,
i) zřizovat nové pohraniční přechody,
j) vyznačovat turistické a cyklistické cesty a místa pro
parkování,
k) ukládat odpady, které mají původ na území národního parku,
l) sbírat léčivé rostliny kromě zvláště chráněných,2)
m) schvalovat lesní hospodářské plány, plány mysliveckého
hospodaření3) a hospodářské plány rybářských revírů.4)

(3) Při ochraně stromů a keřů rostoucích mimo les na území
národního parku se postupuje podle zvláštního předpisu.5) Povolení
ke kácení lze vydat jen pro projednání se Správou.
------------------------------------------------------------------
1) § 38 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
2) Vyhláška č. 54/1958 Ú.l., kterou se určují chráněné druhy
rostlin a podmínky jejich ochrany.
3) § 24 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti.
4) § 8 odst. 1 vyhlášky č. 103/1963 Sb., kterou se vydávají
prováděcí předpisy k zákonu o rybářství.
5) Vyhláška MK ČSR č. 142/1980 Sb., kterou se stanoví podrobnosti
o ochraně stromů rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném
povolování jejich kácení a o způsobu využití dřevní hmoty z
těchto stromů.

§ 6

Omezení vstupu do 1. a 2. zóny

(1) V 1. zóně národního parku se lze pohybovat pouze po
vyznačených cestách. Vstupovat mimo vyznačené cesty lze pouze na
základě povolení Správy, která je může vydat pro plnění pracovních
a služebních povinností nebo z jiných důležitých důvodů.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo vstupu
vlastníků nebo uživatelů dotčených pozemků, pracovníků orgánů
státní správy při plnění jejich povinností a právo vstupu podle
předpisů o obraně státu a ochraně státních hranic.

§ 7


zrušen


§ 8

Řízení územní a stavební činnosti

(1) Územní rozvoj v národním parku a v jeho ochranném pásmu
je možný jen na základě plánu péče o národní park (§ 7) a
schválené územně plánovací dokumentace, zejména územního plánu
velkého územního celku Podyjí, který vymezuje ve směrnici pro
uspořádání území cíle ochrany přírody.

(2) Investoři a projektanti staveb na území národního parku
jsou povinni přizpůsobit začlenění staveb do krajiny a sídel i
jejich architektonické řešení charakteru tradiční místní zástavby.

(3) V 1. zóně je zakázáno umisťování a povolování nových
staveb, kromě těch, které slouží účelům ochrany přírody.

(4) Ve 2. zóně je zakázáno umisťování a povolování nových
staveb kromě nezbytných zařízení, která slouží ochraně přírody,
péči o les a zemědělskou půdu a turistice, obraně státu a ochraně
státních hranic, pokud s nimi předem vyslovil souhlas orgán státní
ochrany přírody.

(5) Ve 3. zóně se nová výstavba a změny staveb povolují jen v
případě respektování ekologických a estetických hledisek.

§ 9

Péče o les

(1) Cílem všech opatření v lesním hospodářství národního
parku je dosažení přirozené skladby porostů zcela odpovídající
danému stanovišti.

(2) Lesy na území národního parku se vyhlásí za lesy
zvláštního určení,6) pokud svým charakterem nesplňují kritéria pro
vyhlášení za lesy ochranné. V lesích národního parku se hospodaří
podle schváleného lesního hospodářského plánu zpracovaného v
souladu s posláním národního parku (§ 2).

(3) V lesních hospodářských plánech na území 1. zóny se
uplatňují jen pěstební a těžební zásahy dohodnuté s orgánem státní
ochrany přírody, které zajišťují udržení nebo obnovu samořídících
schopností lesního ekosystému, při omezeném využití technických
prostředků. Je zakázáno používat pesticidy, průmyslová hnojiva a
skladovat chemické přípravky jakéhokoliv druhu s výjimkou
mimořádných okolností a nepředvídaných škod, kdy je nutno učinit
potřebná opatření,7) a to po předchozím souhlasu orgánu státní
ochrany přírody.

(4) V lesích na území 2. a 3. zóny se hospodaří podle
schváleného lesního hospodářského plánu; v zájmu ochrany genofondu
se podle potřeby může prodloužit doba obmýtí a délka obnovní doby.
Při obnově porostů je nutno zajistit a využívat především
přirozenou skladu dřevin a přirozenou obnovu lesa. Připouští se
použití běžné těžební technologie s vyloučením těžkých těžebních
strojů.
------------------------------------------------------------------
6) § 3 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní
správě lesního hospodářství.
7) § 21 zákona ČNR č .96/1977 Sb.


§ 10

Zemědělství

(1) Zemědělská půda se v národním parku využívá zejména jako
louky a pastviny pro extenzivní chov dobytka. Není dovoleno
používat těžké zemědělské stroje zhoršující fyzikální vlastnosti
půdy.

(2) Při zemědělském hospodaření na území národního parku je
zakázáno:
- hnojit průmyslovými hnojivy, aplikovat kejdu, silážní šťávy
a ostatní tekuté odpady,
- používat pesticidy,
- provádět rychloobnovu drnu a změnu kultury zemědělského
pozemku na ornou půdu,
- provozovat a budovat stavby pro ustájení dobytka s
kapacitou zástavu větší než je ekologická únosnost dané
lokality.

§ 11

Vodní hospodářství

(1) Vodní hospodářství, zejména vodohospodářské a energetické
využívání toku Dyje se provádí tak, aby nebyl narušen říční
ekosystém.

(2) Provozovatel vodní elektrárny ve Vranově nad Dyjí je
povinen zajistit ekologicky únosný režim průtoků v řece Dyji.

§ 12

Ochranné pásmo

(1) Účelem ochranného pásma národního parku (dále jen
"ochranné pásmo") je zabezpečení území národního parku a jeho
krajinářských a přírodních hodnot před rušivými a škodlivými vlivy
okolí a ochrana krajinářských a přírodních hodnot a zvýšená péče o
sídla na území ochranného pásma. Územní vymezení ochranného pásma
je obsaženo v příloze č. 3 tohoto nařízení.

(2) V ochranném pásmu není dovoleno provádět hospodářskou,
stavební a jinou činnost, která by byla v rozporu s účelem
ochranného pásma, zejména:
a) provádět stavební činnost, která by byla v rozporu s platnou
územně plánovací dokumentací,
b) znečišťovat vodní toky, ostatní povrchové vody a vody podzemní,
c) při zemědělském hospodaření překračovat ekologicky únosný režim
přísunu živin, zejména draslíku, dusíku a fosforu a používat
pesticidy jako náhradu za vhodnější ekologické postupy kromě
případů hrozícího nebezpečí kalamit a přemnožení škůdců,
d) znečišťovat vzduch exhaláty,
e) umisťovat a zřizovat trvalé a dočasné skládky odpadů,
f) tábořit, zakládat ohně, parkovat s motorovými vozidly a
obytnými přívěsy mimo vyhrazená místa.

(3) Orgány státní správy vydávají rozhodnutí a činí opatření,
pokud se dotýkají ochrany přírody a rozvoje území v ochranném
pásmu, se souhlasem orgánu státní ochrany přírody a po předchozím
projednání se Správou, zejména jde-li o:
a) projednávání územně plánovací dokumentace nebo územně
plánovacích podkladů,
b) projednávání investičních záměrů a posuzování přípravné a
projektové dokumentace všech staveb a báňských děl a o
průzkumy, které vyžaduje zemní práce, i když k nim není třeba
povolení a o meliorační výstavbu, a to i v případech, že je
prováděna neinvestičním způsobem (např. v rámci údržby),
c) územní řízení, povolování staveb, změn staveb a udržovacích
prací, povolování terénních úprav, prací a zařízení,
d) změny hranic zemědělského a lesního půdního fondu a změny
využívání pozemků,
e) přípravu směrnic týkajících se hospodaření v zemědělství včetně
projektů souhrnných pozemkových úprav, lesních hospodářských
plánů,
f) řešení likvidace odpadů,
g) povolování táboření a parkování motorových vozidel a obytných
přívěsů,
h) pořádání hromadných sportovních, turistických a jiných
veřejných akcí.

(4) Při ochraně stromů a keřů rostoucích mimo les na území
ochranného pásma se postupuje podle zvláštního předpisu.5) Povolení
ke kácení lze vydat jen po projednání se Správou.
------------------------------------------------------------------
5) Vyhláška MK ČSR č. 142/1980 Sb., kterou se stanoví podrobnosti
o ochraně stromů rostoucích mimo les, o postupu při výjimečném
povolování jejich kácení a o způsobu využití dřevní hmoty z
těchto stromů.


§ 13

Přechodná a závěrečná ustanovení

(1) Na sídelní útvary mimo města Znojma, jejichž zastavěným
územím prochází hranice ochranného pásma národního parku, se hledí
jakoby celé ležely v ochranném pásmu národního parku.

(2) Zrušuje se výnos MK ČSR čj. 22 927/78 ze dne 11. prosince
1978 o zřízení chráněné krajinné oblasti Podyjí registrovaný v
částce č. 4/1979 Sb.

§ 14

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

v.z. Vlasák v.r.


Příl.1
Vymezení hranic národního parku Podyjí:

Na západě začíná hranice národního parku Podyjí na státní
hranici mezi ČSFR a Rakouskem jihovýchodně od obce Podmýče.
Probíhá po hranici lesa směrem po 500 m se lomí na sever a
pokračuje po hranici luk a západního břehu rybníku Jejkal až na
místní účelovou komunikaci. Odtud probíhá dále na sever po hranici
lesního komplexu přes kótu 429 až ke státní silnici Podmýče-Branov
n.D. Dále pokračuje po hranici lesa ležícího východně od popsané
státní silnice přes kótu 424. Dnem bezejmenné strže v lese se
dostává do Felicinina údolí, pokračuje asi 150 m po vodoteči ve
směru proudu a poté stoupá po hranici lesa a následně po místní
komunikaci u hájovny až na státní silnici Podmýče-Branov n.D. před
bránu zámku (kóta 389). Odtud spadá směrem severním po úbočí až k
pravému břehu řeky Dyje, po němž pokračuje ve směru toku. Asi po
450 m počíná kopírovat hranici intravilánu Vranova n.D. - místní
části Zadní Hamry. Zde se stáčí západním směrem, probíhá po
hranici intravilánu a lesa a u jezu pokračuje po silnici vedoucí
po levém břehu Dyje k Vranovu n.D. Za skladním útvarem CHPV
Hamerské vrásy pokračuje západním směrem po hranici intravilánu a
lesa až ke státní silnici Vranov n.D. - Lesná. Zde se otáčí
východním směrem, kopíruje serpentiny uvedené státní silnice, po
které pokračuje. Míjí obec Onšov, ležící severně a asi po 600 m za
křižovatkou s komunikací vedoucí k objektům živočišné výroby
zemědělského družstva v Onšově, 200 m jižně od kóty 460, se stáčí
směrem jižním k lesu. Probíhá směrem východním po hranici lesa
přes kótu 471 k jižnímu okraji obce Lesná. Odtud pokračuje
jihovýchodním směrem po pravém břehu Klaperova potoka, přechází po
hrázi rybníka pod Lesnou a pokračuje po hranici lesních pozemků. V
jihovýchodním směru lemuje lesní komplex, přechází státní silnici
Horní Břečkov-Čížkov a pokračuje po hranici lesa severně od
rybníka zvaného Moryskovo moře. Z cípu lesa probíhá asi 200 m po
poli severovýchodním směrem, sledujíc vrstevnici 420, až k
severnímu cípu lesa v trati Brychtova březinka. Odtud pokračuje
opět po hranici lesa severovýchodním směrem, míjí pravý břeh vodní
nádrže pod Horním Břečkovem a po hranici lesa se dostává na jižní
okraj obce. Zde se otáčí v jižním směru a kopíruje lesní hranici
až ke kótě 422 v místní trati U kapličky. Zde se dostává do
kontaktu s pevnou komunikací (Čížovská cesta), po níž probíhá v
jihovýchodním směru k Lukovu. Asi 100 m před obcí se lomí v jižním
směru a z křižovatky cest s asfaltovým povrchem pokračuje po
vojenské účelové komunikaci, která dříve lemovala
ženijně-technické zařízení ostrahy státních hranic. Od
jihozápadního okraje Nové Vsi (místní části Lukova) sleduje
hranice v jihovýchodním směru zmíněnou účelovou komunikaci až k
lokalitě Příčky, kde opět pokračuje po hranici lesa. Stáčí se
směrem severním a přes kótu 406 prochází po hranici lesních
pozemků. Asi 150 m jižně od kóty 430 Kozí vrch se lomí
jihovýchodním směrem, sleduje hranici lesa přes kótu 410 a posléze
spadá úbočím do údolí Žlebského potoka. Odtud pokračuje proti
proudu této vodoteče po jejím pravém břehu k jižnímu okraji obce
Podmolí. Zde se lomí k jihu a po hranici lesa, resp. zde vedoucích
místních komunikací míjí lokalitu Nivky, otáčí se k východu a
pokračuje přes kóty 416 a 385 k místní trati Mašovické nivky. Zde
se lomí severním směrem, přes kótu 374 se dostává po lesní hranici
až na státní silnici Mašovice-Znojmo-Hradiště. Tuto komunikaci
sleduje východním směrem až na kótu 349, kde se odklání
jihozápadním směrem k Mašovickému potoku, přičemž sleduje hranici
lesa. Pod hájenkou kopíruje levý břeh vodoteče a levý břeh
rybníku. Zde začíná opět sledovat lesní hranici, v místní trati
Ovčákům kopec se otáčí jihovýchodním směrem a po hranici lesního
komplexu přes kótu 341 směřuje k Hradišti. Asi 100 m jižně od kóty
341 prochází hranice po místních komunikacích směrem jihovýchodním
až na kótu 300 v lokalitě Hradišťské terasy. Odtud sleduje
severovýchodním směrem místní komunikaci a přes kótu 298 se
dostává do údolí Pivovarského potoka. Zde se lomí v jihovýchodním
směru a pokračuje po hraně svahu, přibližně na úrovni vrstevnice
310, lemujíc intravilán místní části Znojmo-Hradiště včetně
přilehlých pozemků zahrad. U kaple sv. Eliáše se hranice prudce
lomí k severu a ani po 170 m se napojuje na komunikaci pro pěší,
která vede do údolí Gránice (Křížová cesta). Odtud pokračuje po
levém břehu Gránice ve směru toku až na místní komunikaci před
areál podniku Povodí Moravy, prochází po pozemku tohoto areálu na
levý okraj přehradní hráze vodní nádrže Znojmo, přechází po koruně
hráze na pravý břeh a odtud pokračuje po hranici lesa (a zároveň
katastrální hranici) jihozápadním směrem. Po 350 m se lomí v
jihovýchodním směru, přičemž sleduje hranici zahrad až k
bezejmenné strži, jejímž dnem v délce asi 200 m severovýchodním
směrem pokračuje. Po té se otáčí v jihovýchodním až jižním směru,
sleduje hranice zahrádkářské osady Kraví hora a přes kótu 281 po
místní komunikaci, která tvoří zároveň hranici CHPV Kraví hora.
Dále pokračuje jihozápadním směrem po hranici lesa a vinic, popř.
zahrad, až na křižovatku místních komunikací na severním okraji
obce Konice. Zde se odklání mírně na jihozápad, jde po okraji
hřiště a intravilánu obce, jižně pod obcí se lomí ve východním
směru, přechází státní silnici Konice-Popice. Otáčí se v jižním
směru a po místních komunikacích lemuje lokality Na skaliskách a
Popický vrch. Asi 200 m jižně od kóty 313 se lomí k západu,
prochází 250 m po státní silnici směrem na Konice, od které se
odklání v severozápadním směru a sleduje severní hranici
vinohradu. Dále kopíruje okraj lesa, přičemž se otáčí k jihu a
opětovně pokračuje po západním okraji vinice, překonává cestu -
místní komunikaci z Popic na Seasfieldův kámen a dále kopíruje
okraj vinice až na kótu 300 - místní trať V hájku. Zde se lomí
východním směrem, sleduje místní komunikaci do Popic. Asi 100 m
jižně od Farského rybníka v Popicích se hranice lomí, sleduje část
intravilánu obce a posléze pokračuje po místní komunikaci
oddělující plochy vřesovišť a zahrad jihozápadním směrem k
Havraníkům. Pokračuje po místní komunikaci, míjí severozápadní
okraj obce Havraníky a za kótou 322 lemuje severozápadní okraj
komplexu vinic, které přímo sousedí s územím CHPV Havranické
vřesoviště. Asi 400 m jižně od kóty 339 se lomí směrem
severozápadním, sleduje komunikaci s asfaltovým povrchem k
Papírně, ze které asi 300 m od kóty 296 odbočuje doleva a sleduje
hranici lesa. Stáčí se směrem jižním a pokračuje po hranici lesa
přes kótu 315 až na místní komunikaci (tzv. Fládnická cesta) na
kótu 304. Prochází 250 m po této komunikaci směrem severozápadním
a po té kopíruje hranici lesa v místní trati Hatě. Jižním směrem
přechází zmíněnou komunikaci, po hranici lesních pozemků lemuje
Dlouhý vrch a v jižním směru, stále po hranici lesního komplexu,
nasedá asi 150 m jihovýchodně od kóty 354 Hraběcí hora na státní
hranici s Rakouskem. Odtud pokračuje totožně se státní hranicí
severozápadním směrem k obci Podmýče.


Příl.2
MAPKA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI PODYJÍ

Mapa Národního parku Podyjí (po kliknutí se Vám v novém okně otevře větší verze obrázku).

Příl.3
Vymezení hranic ochranného pásma národního parku Podyjí:

Na západě začíná hranice ochranného pásma národního parku
Podyjí na státní hranici mezi ČSFR a Rakouskem jihovýchodně od
obce Podmýče. Probíhá po staré, místy zaniklé cestě státní hranice
- Podmýče. Z křižovatky se státní silnicí Podmýče-Vranov n.D.
pokračuje hranice po této silnici ve směru Vranov n.D. Před
areálem statku poblíž státního zámku Vranov se hranice lomí k
severu, prochází po hranici areálu a opětovně se přimyká ke státní
silnici, po které směrem do obce prochází. Na začátku intravilánu
místní část Vranova n.D.-Zátiší sleduje hranici lesa. Takto
prochází Junáckým údolím, přetíná státní silnici Vranov
n.D.-Lančov, kopíruje lesní pozemky tvořící břehy vodní nádrže
Vranov, prochází přes těleso hráze vodní nádrže Vranov. Odtud
sleduje průsek elektrovodu VVN a severozápadně od Klaryho kříže se
napojuje na místní komunikaci, která prochází lesem přes kótu 435
a dále po okraji lesa až k západnímu okraji obce Onšov. Tuto obec
obchází po jejím severním okraji, pokračuje po severním okraji
areálu živočišné výroby, za kterým se napojuje na státní silnici
Onšov-Šumná. Po této silnici pokračuje severovýchodním směrem až
na křižovatku se silnicí Lesná-Šumná. Odtud pokračuje po státní
silnici směr Lesná, lemuje západní okraj intravilánu obce a za
hřbitovem v Lesné pokračuje po státní silnici Lesná-Horní Břečkov.
Hranice ze severní a východní strany sleduje intravilán obce a
zahrnuje i farmu ZD. Poblíž hřbitova nasedá na státní silnici
Horní Břečkov-Lukov, se kterou je až ke křižovatce na Milíčovice v
Lukově totožná. Dále sleduje linii severovýchodní části obce a od
křižovatky se státní silnicí na Bezkov pokračuje po státní silnici
vedoucí z Lukova do Podmolí. Zde sleduje severní část intravilánu
obce a posléze pokračuje po státní silnici Podmolí-Mašovice. Na
křižovatce se státní silnicí na Bezkov se lomí k severu, pokračuje
po severní linii intravilánu Mašovic a za obcí opět sleduje státní
silnici Mašovice-Znojmo-Hradiště. Prochází obcí, resp. po
severozápadní hranici jejího intravilánu a dále po státní silnici
směrem do Znojma. U silničního můstku přes Gránický potok se
hranice ostře lomí směrem jihovýchodním a ve směru toku sleduje
levý břeh zmíněné vodoteče, který sleduje téměř až k ústí do Dyje
- na komunikaci před areál podniku Povodí Moravy (v průběhu
několika set metrů je v Gránickém údolí hranice ochranného písma
totožná s hranicí národního parku). Hranice ochranného pásma dále
pokračuje jihovýchodním směrem po komunikaci vedoucí po levém
břehu řeky Dyje. V místě, kde se komunikace stáčí do serpentin
směrem k náměstí Republiky, přechází hranice na komunikaci pro
pěší, která pokračuje po břehu řeky. U železničního viaduktu trati
Znojmo-Šatov přechází hranice na linii tohoto viaduktu na pravý
břeh Dyje a pokračuje shodně se železniční tratí směrem na Šatov
až k železničnímu přejezdu Znojmo-Havraníky na kótě 254. Zde se
lomí k jihozápadu a sleduje státní silnici Znojmo-Havraníky. Z
této komunikace se před obcí na kótě 28 odklání jižním směrem,
sleduje linii pozemků areálu živočišné výroby a jižní části
intravilánu sídla a v jihozápadní části obce opět začíná sledovat
státní silnici na Hnánice. S touto silnicí je totožná, před
Hnánicemi se odklání a ze západní strany sleduje hranici
intravilánu obce. Dále pokračuje po státní silnici Hnánice-státní
hranice, kde končí.