Bude-li obviněnému doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání (tzv. sdělení obvinění) a osvědčí-li, že nemá dostatek prostředků na hrazení nákladů spojených s jeho obhajobou, rozhodne v řízení před soudem předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu. Pro takové rozhodnutí však musí existovat dostatek důkazů prokazujících nepříznivou majetkovou a sociální situaci obviněného. Byť může o právu na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu soud nebo v přípravném řízení soudce rozhodnout i bez výslovného návrhu obviněného, jeví se jako jistější, pokud je tento návrh podán hned po zahájení trestního stíhání, resp. v okamžiku, kdy se obviněný dostane do situace, že jeho majetkové poměry mu nedovolí hradit náklady spojené se zastupováním obhájcem. V tomto případě hradí náklady obhajoby zcela nebo zčásti stát.
V případech tzv. nutné obhajoby (viz. § 36, § 36a a § 36b trestního řádu) má obviněný dokonce povinnost být v trestním řízení zastupován obhájcem (nevzdá-li se ho ve stanovených případech), proto nevyužije-li práva si obhájce zvolit, je mu po dobu, kdy důvody nutné obhajoby trvají, příslušným orgánem ustanoven z úřední povinnosti (i bez návrhu). I zde má obviněný však možnost osvědčit, že s ohledem na jeho majetkovou a sociální situaci má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu.